Výročí a rozhodnutí

neděle 18. listopad 2007 20:30

V prosinci uplynou tři roky od data, kdy jsem se přestěhovala na Island za svou životní láskou. Nebyly to jednoduché roky, přestože okolnosti byly z hlediska imigranta příznivé.

Island je země známá vysokým životním standardem a já měla po boku průvodce, přítele a vlivnou osobnost. Naučila jsem se jazyk, postupně seznamovala s novou kulturou, lidmi, pracovním prostředím i sama se sebou. Studium interkulturní komunikace v Bayrethu, které předcházelo obtížné praxi přistěhovalce, mi pomohlo dívat se na frustrující problémy z různých perspektiv. Naopak studium vzdělávání dospělých na Filozofické fakultě Karlovy univerzity mi jen málo usnadnilo přebalování dětí v mateřské škole Sólborg, kde jsem dostala svou první práci na plný úvazek po osmi letech vysokoškolských studií.

Nejvěrnějším přítelem mi zde byl pes (mého manžela), princezna Dimmalimm. V mezilidských vztazích následují po výstupech na vysoké hory hluboké pády; takové zvraty ale vztahy se zvířaty neznají. Tato (černá, s teplýma očima) konstanta se naučila nám doslova ležet u nohou, či na palcích u nohou, a zahřívat je ve dnech, kdy se severské klima zrcadlilo v našich náladách. Už od základní školy (ZŠ Husova s rozšířenou výukou cizích jazyků v Liberci) a studia dramatického oboru na Základní umělecké škole v Liberci jsem chtěla psát. Skládala jsem básničky a psala povídky. Jednou jsem se zůčastnila setkání mladých literátů v Luhačovicích. Pak mi češtinářka na střední škole (OAJ Jablonec n. N.) sdělila, že mám sice hezký styl, ale ještě žádnou životní zkušenost, o které bych mohla psát. Dlouho jsem tedy čekala, až se ona zkušenost dostaví, nač plýtvat časem nad psaním bezvýznamných slohových prací. Zde v Reykjavíku je přístup k iniciativě jiný. Mladí lidé jsou respektováni a počet spisovatelů v poměru k počtu obyvatel (300 000) je vyšší než v kterékoli jiné zemi. Už jsem napsala pár článků, ačkoli se pořád se obávám psaní prázdných textů. Na druhou stranu, ona životní zkušenost se odehrává tady a teď a má v sobě něco archetypického. Jsem cizinka, která hledá své místo v nové společnosti a sama sebe v zrcadle životních fází. 
Renata Pešková Emilsson

Renata Pešková Emilsson

Renata Pešková Emilsson

Island, jazyky, kultura, severská literatura, pracovní trhy, odbory, vzdělávání dospělých, islandština pro cizince, vzdělávací systém na Islandu, mateřské školy, základní školy, migrace, interkulturní komunikace … možná víc, uvidíme.

V prosinci oslavím tři roky svého pobytu na Islandu. Tato země ohně a ledu je protkaná protiklady a v myslích mnoha je zemí mýtů a vysněných dovolených. V mé mysli je zemí, kde denodenní skutečnosti jsou předmětem neustálého srovnání. Rodina, přátelé, krajiny a důvěrně známá kultura zůstali v České republice. Nový domov, nové pracovní zkušenosti, nový jazyk a nové prostředí naopak vyžadují zvýšené úsilí a poskytují obrovské zadostiučinění při zdolání každé nové, byť sebemenší „překážky“.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora