16. a 18. listopad

úterý 20. listopad 2007 21:06

Islanďané oslavili 18. a 16. listopadu dvě významná výročí. Nikoli politická, ale literární.

18. listopadu zemřel básník Matthías Jochumsson (1835-1920), autor islandské národní hymny, a 16. listopadu uplynulo dvě stě let od narození milovaného lyrického básníka Jónase Hallgrímssona (1807-1845). Šestnáctý listopad je Dnem islandského jazyka.  Vigdís Finnbogadóttir, exprezidentka Islandu (záměrně nepíši Finnbogadóttirová, ti kdo mluví islandsky, vědí, že Vigdís je dcerou Finnboga, a že české přechylování islandských jmen nedává smysl) předala při této příležisti stovce žáků základních škol Islandskou cenu kulturní rady města Reykjavíku, starosta Reykjavíku navštívil mateřskou školu, současný prezident Islandu Ólafur Ragnar Grímsson předal žákům základní školy v Jónasově rodišti novou Jónasovu[1] biografii a otevřel zde jeho muzeum vzpomínek, Islandská univerzita uspořádala oslavu islandštiny, komunita Garðabær (Gardabaer) pojmenovala po Jónasovi nové náměstí, bývalému biskupovi Sigurbjörnu Einarssoni byla předána cena Jónase Hallgrímssona a ministryně kultury Katrín Gunnarsdóttir slavnostně otevřela novou webovou stránku Institutu Árna Magnússona s 600 básněmi z Jónasovy tvorby. Tisk se ptal předních osobností na jejich názory na význam islandského jazyka pro islandský národ, v předních denících se objevil nespočet článků, reminiscencí, historických vhledů, fotografií básníků i výčty pořádaných akcí.  Jónas Hallgrímsson je nejoblíbenjším islandským básníkem, ale svou dobu  předběhl i jako přírodovědec. V myslích všech Islanďanů se zapsal také jako autor mnoha nových slov, která se dodnes používají: trávící systém, rovník, kapitán, gurmán, kraťasy, sexuální orgány, podchod nebo želva. Želva, v islandštině skjaldbaka, tedy koláč s krunýřem. Na islandském národním hřbitově v Thinkvellir leží jen dvě osobnosti. Dva velcí básníci. Jónas je jedním z nich. Jméno básníka Jónase znělo ve všech základních školách, nedalo se přeslechnout. Mí žáčkové třeťáčkové si poslechli jeho povídku O mouše a pampelišce a zpracovali o ní malý projekt, dozvěděli se o Jónasově dětství, studiích v Kodani, přírodovědném bádání, no a pak se vypravili na exkurzi do mlékárny.  Naše exkurze do chrámu mlékárenského průmyslu se sice uskutečnila v Den islandského jazyka jen náhodou, ale od mléka k příslovím či literární kreativitě tu není zas tak daleko. Na žlutých a modrých kartonech s nízkotučným a plnotučným mlékem si můžete při snídani přečíst krátké povídky a básně dětí ze základních škol nebo některá z neuvěřitelně vysokého počtu islandských přísloví. Z růžových kartonů od odstředěného mléka se pouze dozvíte, že krávy na Islandu říkají muu (čtěte jako přehlasovane u)... Nakonec dostali žáčkové mléko, učitelé mléko do kávy, třídy se zúčastnily soutěže o nejpřesnější odhad počtu krabiček mléka sestavených do pyramidy a všichni si pochutnali na koblížkách ve tvaru věnečků a na kořeněných perníčcích, předzvěsti Vánoc.


[1] (ti kdo znají Island vědí, že se tu všichni oslovují křestními jmény, dokonce telefonní seznam je seřazen podle křestních jmen)

Renata Pešková Emilsson

Renata Pešková Emilsson

Renata Pešková Emilsson

Island, jazyky, kultura, severská literatura, pracovní trhy, odbory, vzdělávání dospělých, islandština pro cizince, vzdělávací systém na Islandu, mateřské školy, základní školy, migrace, interkulturní komunikace … možná víc, uvidíme.

V prosinci oslavím tři roky svého pobytu na Islandu. Tato země ohně a ledu je protkaná protiklady a v myslích mnoha je zemí mýtů a vysněných dovolených. V mé mysli je zemí, kde denodenní skutečnosti jsou předmětem neustálého srovnání. Rodina, přátelé, krajiny a důvěrně známá kultura zůstali v České republice. Nový domov, nové pracovní zkušenosti, nový jazyk a nové prostředí naopak vyžadují zvýšené úsilí a poskytují obrovské zadostiučinění při zdolání každé nové, byť sebemenší „překážky“.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora