Cizinec v parlamentu

pátek 23. listopad 2007 23:20

Včera jsem dostala dopis, který mě nesmírně potěšil. Byla jsem zvolena zástupcem zástupce 8. divize členů odboru zaměstnanců města Reykjavík. V řádných volbách.

**Když jsem se přestěhovala na Island a začala pracovat ve školce, byla jsem dost ztracená. Kolegové na mém pracovišti jednotně používali v konverzaci islandštinu – ne ze škodolibosti, ale z pedagogických důvodů. Vztahujících se jak na jednoroční batolata (která tráví v mateřských školách až osm hodin denně), tak na mě. Jak batolata, tak Renata se měli učit islandštinu.   **Na každém pracovišti má být zástupce zaměstnaneckého odboru, který nováčkovi vysvětlí vše důležité ohledně jeho práv, povinností, kolektivní smlouvy atd. Ta moje zástupkyně ale byla na mateřské dovolené, takže já jsem se ocitla v moři plném islanštiny – a plav si. (Taky jsem se divila, že odbory ještě existují, nebo že existují v kapitalistické zemi jakou je Island.) Pak jsem tomu ale přišla na chuť. Možná i proto, že práce s batolaty byla dost jednotvárná, přebalit, obléknout, svléknout, uspat, probudit, mnohokrát denně, každý den v týdnu, dva a půl roku.  **Po roce a půl mě ostatní čtyři členky zvolily svým mluvčím, většinou proto, že se jim nechtělo okrádat rodiny o svůj drahocenný čas. Navštívila jsem několik schůzí a kurzů, zorganizovala informační seminář pro cizince, a pak jsem dala výpověd. Dostala jsem práci na základní škole a začala platit o něco vyšší měsíční (povinné) příspěvky Islandskému odboru učitelů.   **A včera přišel ten dopis – dostala jsem funkci! Bohužel s křížkem po funuse! Jako by se stalo, hřálo mě to u srdce. Bývala bych se ráda více angažovala v oblasti práv a povinností cizinců na trhu práce. V současné době se ze zřejmých důvodů víc zajímám o děti cizích státních příslušníků. Je jich v naší škole plno. Jejich svět také sestává z práv a povinností, a není o nic jednodušší a přívětivější než svět jejich rodičů.  

**Na závěr jedna gratulace: Paul Nikolov, který se na Island přestěhoval v devadesátých letech ze Spojených států, pronesl předevčírem svou první řeč v islandském parlamentu. Současně podal návrh na změnu Zákona o právním postavení cizinců. Nejprve působil jako redaktor časopisu Grapevine vydávaném v angličtině, poté se začal aktivněji prosazovat v koalici Levicového hnutí a Strany zelených a v jarních volbách se stal zástupcem poslance parlamentu za tuto koalici.

           **Cizincu tu mají jednoduše zelenou!

PS: Doufám, že vzhled článku bude tentokrát přehlednější. Vím, že text s odstavci se čte příjemněji. První dva příspěvky vypadají, tak jak vypadají, řekněme z technických důvodu.
Renata Pešková Emilsson

Renata Pešková Emilsson

Renata Pešková Emilsson

Island, jazyky, kultura, severská literatura, pracovní trhy, odbory, vzdělávání dospělých, islandština pro cizince, vzdělávací systém na Islandu, mateřské školy, základní školy, migrace, interkulturní komunikace … možná víc, uvidíme.

V prosinci oslavím tři roky svého pobytu na Islandu. Tato země ohně a ledu je protkaná protiklady a v myslích mnoha je zemí mýtů a vysněných dovolených. V mé mysli je zemí, kde denodenní skutečnosti jsou předmětem neustálého srovnání. Rodina, přátelé, krajiny a důvěrně známá kultura zůstali v České republice. Nový domov, nové pracovní zkušenosti, nový jazyk a nové prostředí naopak vyžadují zvýšené úsilí a poskytují obrovské zadostiučinění při zdolání každé nové, byť sebemenší „překážky“.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora